Jezírka a skalky
Jezírka a skalky
Jezírka a skalky
Jezírka a skalky
Je několik důvodů, proč bychom měli jezírko "zazimovat" (připravit na zimní období). Než budeme vypisovat co a jak dělat, zamysleme se nad tím, jestli tyto činnosti musíme provádět.
1. Umístit ryby do nádoby třeba ve sklepě? Ano, pokud nesnesou nižší teplotu vody (pod +10) Hned je tady ale otázka, proč tyto ryby vůbec máme?? Další důvod by mohl být, že máme jezírko malé a mělké a hrozí promrznutí až na dno. V tomto případě bych raději volil malé topítko a vzduchování a trošku jezírko "zabalil" Ryby budou mít více přirozené prostředí než v teplém sklepě.
2. Schovávat rostliny? Není potřeba! Rostliny rostoucí u nás jsou zvyklé a na jaře vždy obráží znovu. Výjimkou mohou být třeba vodní hyacinty (nejsou to rostliny z našeho pásma), které nám mohou zdobit hladiny jezírek přes léto. Tyto se musí zavčasu umístit do nádoby s vodou a dobré je mít alespoň při 15 stupních někde u okna.
3. Použít vzduchování, topítko, vypnout potok? Když máme ryby, tak vzduchování ano (pokud nám teče potůček není potřeba) Topítko je dobré při malé hloubce a velké ploše (40 cm/10 m2) a jen kvůli rybám. Pokud ryby nemáme, je to zbytečné. Vypnout potůček je dobré pokud hrozí vylití potůčku ze břehů díky velkým mrazům. Potůček dokáže pěkně téci i pod ledem.
4. Zásada je kopírovat přírodu, když používáme stejné věci. Abychom z naší radosti neudělali zbytečné starosti.
Aby se voda mohla „přesouvat“ z bodu A d bodu B alespoň v základním rytmu, je dobré počítat se spádem 1 cm na 1 m délky. Jenže pro dobře nastavený potok je 1 cm málo!!! Tedy počítejme nutně 5 cm na metr délky. Průměrně jsou potůčky dlouhé 3-8 metrů, tedy běžné převýšení od hladiny jezírka po hladinu prameniště je 30-50 cm.
Vše záleží na sklonu i na profilu terénu kde bude koryto potůčku. Výhodou je, že potůček může téci i velmi klikatě, obtáčet se kolem velkých kamenů a tak podobně, stejně jako v přírodě. Jenom v malém měřítku.
Jednotlivé části:
1. třetina délky má být jako horská bystřina. Větší spád, užší koryto, spousta ostrých kamenů v cestě, o které se voda doslova musí rozbíjet a nechybí ani splávek s dopadem vody na kameny (pozor na rozstřik).
2. třetina je trošku klidnější s jedním až třemi malými splávky (cca 5-8 cm) kde se potůček rozšíří a trošku zvolní.
3. třetina má být úplně klidná s hlubší (30-40 cm) tůňkou, kde se voda téměř zastaví a potom v závěrečné části volně vtéká do jezírka.
Důležité: Je lepší když voda teče rychleji než pomaleji.
A nakonec informace pro ty, kteří se rozhodnou si potůček vytvořit sami. Pokud chcete aby výsledek vypadal, že tam potůček je již stovky let, využívejte překážek, které tam tak dlouho jsou. Velký kámen, strom atp. A poslední informace pro Váš klid. Poskládat koryto potoku Vám zabere několik dnů práce a jednotlivé kameny budete mít v ruce i 5x a také se stane, že koryto potůčku celé přeskládáte znovu. Píšu to jenom proto, že kdyby se Vám Vaše dílo ani napodruhé nelíbilo, je to naprosto v pořádku. Horší by bylo, kdyby jste byli spokojeni hned
Když už víme proč mít tekoucí vodu u jezírka, musíme se rozhodnout jak by měl náš celý vodní systém fungovat.
Jsou jenom dva způsoby, ale je mezi nimi značný rozdíl v principu fungování a následné údržby jezírka.
1. Způsob: Bez přírodního skimmeru (ten bývá častější). Tady je vlastně čerpadlo v jezírku, prameniště a vlastní potok. V této variantě vše co spadne na hladinu a my to nesebereme se časem potopí a sedne na dno. To dělají samozřejmě i všechny zbytky listů vodních rostlin atd.
2. Způsob: S přírodním skimmerem. V tomto případě bývá vedle jezírka ještě jedna nádrž (jezírko) kam přepadává voda přes 0,2-1 m široký plochý přepad (podle velkosti jezírka), díky kterému jsou všechny nečistoty z hladiny stahovány do nižšího jezírka. Toto může plnit jenom okrasnou funkci s rostlinami bez rybek. Čerpadlo je umístěné až v nižším jezírku. V tomto případě se nám veškeré nečistoty napadané na hladinu (listí, jehličí, květy, plody, brouci, pyl atd) stahují ke skimmeru a zůstávají v druhé nádržce. Nevýhodou je, že nemůžete krmit plovoucími granulemi a dávat plovoucí rostliny. Výhodou je stálá hladina v jezírku, protože úbytek vody se projevuje v pomocné nádrži.
Jen pro informaci: Pomocné jezírko nebo nádržka stačí o objemu 20x menším než jezírko, ale může být i větší.
Jak na čistou hladinu?
Opět si musíme nejdříve položit otázku co si zrovna my představujeme pod pojmem čistá hladina a s tím související původní otázka:"Co od jezírka očekáváme a jak má fungovat"?
Jak je to s bakteriemi proti tvorbě řas?
Za bezmála 20 let praxe s tvorbou jezírek a biotopů a u svého nejstaršího jezírka (necelých 20 let) jsem nikdy neměl zelenou vodu od řas. Bakterie jsou obsažené na vápencovém štěrku už od přírody, jenom chvíli trvá než se namnoží, ale to se dá zkrátit naočkováním již "funkčním" štěrkem. A jak to funguje? Z jezírka se žene voda čerpadlem do prameniště pod cca 20 cm silnou vrstvu tohoto štěrku a tím jak voda proudí skrz štěrk, bakterie se množí a putují potůčkem do jezírka kde likvidují řasy. Bakterie se množí samy podle potřeby.
A jak rychle dokáží vyčistit jezírko? Od okamžiku kdy je jich dostatečný počet tak do dvou hodin. Opět moje vlastní zkušenost! Při prvním napouštění mého prvního jezírka než se bakterie namnožily byla voda zelená jako fotbalový trávník a ryby byly vidět jen když jim vyčnívaly hřbetní ploutve. Když jsem se vrátil po 2 hodinách, voda byla průzračná až na dno.
Čerpadlo: je poměrně důležitý technický prvek a v podstatě jediná technologie jako taková, kterou musíme do našeho biotopu dodat (pokud nemáme na zahradě či terase skutečný potok).
Čerpadlo by mělo mít potřebný čerpací výkon a zároveň nízkou spotřebu, protože pojede nepřetržitě a to i v zimním období (až na výjimky). Výkon čerpadla by měl být takový aby bylo schopné přečerpat objem jezírka v rozmezí 2-4 hodin. V případě, že náš biotop je malý tzn 500-3000 litrů, musíme se zamyslet nad tím, jak poskládat koryto potoka tak aby vypadalo jako tekoucí potůček a ne jako stojící voda. Potůček by měl být co nejdelší (ideálně alespoň 5 m) a s dvěma malými splávky aspoň 5-8 cm vysokými. Délka potůčku je důležitá kvůli regeneraci a čištění vody. Ale i 2m potůčku nám může postačit.
Nejdříve si musíme položit první otázku. Co to je pro mne čistá voda? Pro někoho to znamená, že vidí do metrové hloubky a pro někoho, že vidí 2 metry. Někomu nevadí drobná sedlina na stěnách a jiný by rád dodržel křišťálově průzračnou vodu jako v bazénu. Všechny varianty se dají docílit jenom díky správnému nastavení biotopu při stavění. A to znamená výrazně snížit vstupní investice a následně i provozní.
Také je potřeba si pamatovat, že vždy bude nějaká drobná nečistota na hladině nebo se vznášet ve vodním sloupci nebo už ležet na dně... Máme totiž jezírko. Nezmiňuji se o tom, že voda nemá zelenou barvu a že vidíme všechny ryby v jezírku. Tedy pokud nejsou schované pod leknínem nebo za kamenem.. Toto považuji za samozřejmost funkčního biotopu a tady velikost nehraje roli.
Co ovlivňuje funkci biotopu? Faktorů je spousta od oslunění, kvality vody, zarybnění, teploty a další. Ale ty nejhlavnější jsou v zásadě pouze dva: průtok vody a počet uměle dodaných technologií a bakteriálních látek. Tyto dva faktory spolu vytváří rovnici, která se nesmí narušit.
Příště bude:
Výše zmíněná rovnice
Jaké čerpadlo.
Jak na bakterie.
Jak na čistou hladinu.
Proč nemusíme mít externí filtr, UV lampu a kupovat preparáty proti čemukoliv.
